Jak na rybaření v zimě či začátkem jara aneb Nástrahy čisté a chladné vody

Čistota vody na revíru není většinou aspektem, nad kterým se nějak zvlášť pozastavujeme, ale v chladném období roku – tedy v době, kdy aktivita ryb není na příliš vysoké úrovni – se může jednat o faktor, který výrazně ovlivní úspěšnost našeho lovu. Jak jít v takových podmínkách úspěchu co nejvíce naproti?

Hned na úvod našeho povídání se musím bez okolků přiznat, že nepatřím právě k těm šikovným, citlivým a jemným rybářům. Šikovnost a jemnost jsou pro mne termíny, které mi přijdou jako něco, co si mohu objednat v luxusní restauraci než jako vlastnosti, kterými bych měl popisovat své chytání. Investoval jsem spoustu času do zkoumání chování ryb a získané poznatky ovlivňují jak můj výběr lovných taktik, tak i výsledky vlastního rybolovu.

Začátkem minulého roku skončil jeden starý revír poblíž mého bydliště. Tedy skončil... vlastně pouze změnil majitele a ten nový nakonec odvedl obrovský kus práce: celou lokalitu zvelebil, úroveň se zvedla a já mohl od léta s plavačkářskou výbavou navštěvovat jeden z nejlepších komerčních revírů v okolí. A v něm zůstala i slušná řádka pěkných kaprů a dalších ryb. V létě jsem si tam užil krásné dny, a dokonce vyhrál závody s úlovkem více než 90 kg ryb! S nadcházející zimou ale barvy okolního porostu vybledly, aktivita ryb se značně snížila a vymyslet nějakou účinnou taktiku lovu bylo stále obtížnější. Ale zima uplyne, a i když je voda ještě stále studená, pomalu ale jistě se o vládu nad krajinou hlásí jaro.

Po nepovedeném dni na rybách je vždy nejjednodušší tvrdit, že na zvoleném místě prostě nejsou ryby, ale protože znám úroveň zarybnění tohoto revíru, bylo mi jasné, že to není možné. Viděl jsem další rybáře pachtící se neúspěšně za úlovkem a znovu mě to donutilo zamyslet se nad taktikou lovu.

Zaujalo mě, že ačkoliv počet plavačkářů lovících na lokalitě nijak neklesal, ryby jako by vyklidily bitevní pole. Nikomu se nedařilo, ale nikomu. Proč ale…? Nakonec jsem dospěl ke dvěma základním teoriím. Ryby prostě ztratily chuť krmit se, a proto nenajížděly na krmná místa, nebo je ta spousta děliček neustále se pohupujících nad jejich hlavami prostě odrazovala.

Další vycházky mi daly za pravdu. Ryby se opravdu bály připlout na krmení do mělčích partií u břehu, protože voda se s nastupujícím chladným obdobím hodně vyčistila a pohyb prutů nad hlavami je děsil. Vymyslel jsem proto jednoduchý plán, při kterém dělička zůstane v obalu a do mého vezírku snad konečně přibydou nějaké ryby.

Bez děličky

Děličku jsem tedy vyměnil za odhozový prut a doufal, že uklidněné ryby znovu připlavou blíže ke břehu, kde se bez zbytečných pohybů prutu nad hlavami budou cítit bezpečněji.

A samozřejmě bylo třeba zvolit správnou metodu lovu. Já chtěl vyzkoušet hned tři, u kterých mám ověřeno, že v zimě i brzy na jaře fungují. První je klasický lov s wagglerem, druhý na feeder za použití krmítka s lákavou návnadou a třetí klasické chytání s průběžným olůvkem. Takže základ pro lov s odhozovým prutem.

Oproti ostatním jsem rovněž chtěl zvolit – až na jednu malou výjimku – pouze lov na červy. Červi při chytání s wagglerem, při lovu s krmítkem i při klasické položené s olůvkem. Věřím totiž, že v chladném počasí jsou právě kroutící se potvůrky tím nejlepším, co k přilákání ryb můžete použít. Další výhodou je, že červi nejsou tak selektivní jako jiné nástrahy (kukuřice, pelety, boilie) a umožní vám lovit i ty druhy ryb, které při použití větších laskomin na háčku prostě nemají šanci zabrat. V době, kdy čekám, až na krmné místo připlují kapři, mohu chytat plotice, perlíny a cejnky. Mám rovněž ověřeno, že podle záběrů menších ryb můžete odhadnout i pohyb těch větších ve vašem okolí. Když totiž kapři či cejni připlují na krmné místo, záběry plotic a perlínů prakticky ustanou.

A jdeme na to! Začneme s první alternativou děličky, totiž s lovem na odhoz s wagglerem. Nehážu s ním nijak daleko, tak do 14 až 18 metrů, což je přesně linie, kde ještě špička děličky může ryby rušit, a dál si proto netroufnou. Použiji 3g Matrix Loaded Insert Waggler, který ve správné hloubce zajistím gumovými zarážkami a celý systém dovážím pouze třemi bročky na vlasci. Tím docílím jednak toho, že systém bude při dopadu na hladinu ryby minimálně rušit, a jednak tato montáž zajistí přirozený propad nástrahy sloupcem. Používám 0,12mm návazec Power Micron s malým háčkem velikosti 18 a s celou sestavou lovím tak, aby se nástraha dotýkala dna.

Další krmné místo založím o něco dále, tak ve 22-25 metrech. Prokrmím ho trochou červů, které na místo dopravím pomocí speciálního krmítka, a lovím buďto na feeder, nebo s průběžným olůvkem podle toho, jak ryby reagují. Při lovu s feederem bývá – zvláště v zimě – ne úplně dobrým zvykem nacpat krmítko návnadou co nejvíc to jde a poslat vše na krmné místo. S olůvkem jednak značně snížím hlučnost při dopadu na hladinu a také mi tento systém zabrání v pokušení masivně krmit. Nasadím opět návazec 0,12 mm a háček velikosti 18. Je to jemné náčiní, ale když si i s větší rybou při zdolávání pohrajete a dáte jí čas, nebudete mít problém.

Zjara někdy používám ještě jednu taktiku, která rovněž funguje: klasický lov s průběžným olůvkem a jako nástrahu nasadím lisovaný toustový chléb. Sestava je prakticky stejná, jen vyměním bročky na vlasci za lehčí, aby lisovaný chléb mohl ve vodě pozvolna absorvovat. Speciálním vykrajovátkem vyříznu dvě kolečka chleba a za pomoci Superstopu je nastražím na vlas mimo háček. Během krátké chvíle po nahození chléb nasákne vodou a vznikne tak kulička zhruba velikosti 10mm boilie , což je nástraha, která bude v chladné čisté vodě dobře vidět. Vím, že někteří rybáři k sobě poskládají a nastraží až pět koleček vykrojeného pečiva, ale pro mě jsou dvě v tomto období – tedy v zimě a začátkem jara – až dost. Pravda, tato metoda u mě obnáší tak pět relativně rychlých náhozů a když nepřijde ryba – což se většinou děje tak do 3 minut po nahození – většinou se dál věnuji feederu nebo waggleru s červy. Celý pokus s chlebem mi zabere tak 10-15 minut. Pozor ale: při lovu na chleba se často stane, že uvíznete v časové pasti a z patnáctiminutového pokusu je najednou 90 minut, což může být – zvláště při závodech – fatální!

Správné zakrmení

Nemám rád časté používání známých frází, ale co se týče krmení, jednu bych poslal do placu: Co do vody nasypeš, už nemůžeš vzít zpět!Ta platí doslovně, a to zvláště pro zvolené taktiky lovu, při kterých chceme lovit ryby v čisté vodě nedaleko našeho místa na břehu, aniž bychom je zbytečně rušili – kvůli čemuž jsme odložili i děličku. To mějte na paměti a vězte, že poslední věc, kterou potřebujete, je hromada krmení naházená do vody, která poplaší ryby rychleji, než řeknete neberou a neberou.

Proto krmím raději méně, blíže ke břehu, a uvažuji asi takto: ryba, která připluje ke kraji najít něco k snědku, asi potravu aktivně vyhledává, zatímco ty brousící ve středu jezera asi žrádlo moc nezajímá. S tímto poznatkem v mysli prokrmím více – ale ne přehnaně – linii pro lov s wagglerem, méně místo pro lov s průběžným olůvkem a plac, kam několikrát pošlu lisovaný chleba, nekrmím vůbec. Při dokrmování to rovněž nepřeháním. Každých pět minut 4-8 červů nastřelených k waggleru a půl krmítka na červy pro feeder na každý nához. Pokud chci lovit na těžko s olůvkem, pošlu na zvolené místo několik krmítek s červy předem.

Když začnu chytat s wagglerem, mohu po nějaké době dávky krmení zvyšovat, ale to pouze v případě, kdy záběry přichází pravidelně. Pokud jsou spíše ojedinělé, ponechám dokrmování na dřívější úrovni. Pamatujte, že v chladném období je vždycky lepší, aby si o množství krmení rozhodly ryby samy. Vy se naopak ptejte – když spočítáte množství nalovených kusů – zdali tyto ryby už byly schopny vyluxovatveškeré krmení na místě. Pokud zní odpověď ne, nezvyšujte dávku.

Vždy je důležité uvědomit si, že v chladné a čisté vodě ryby mnohem citlivěji vnímají co se kolem nich děje, a i proto může být přechod na odhoz velmi efektivní. Spojení správně zvolené taktiky lovu a správné umírněné krmné kampaně vám umožní plně důvěřovat tomu, že pokud se kdesi ve vodě před vámi pohybují ryby, udělali jste vše pro to, abyste je i úspěšně lovili.

Text / Warren Martin

Foto / autor

Překlad / Ivan Finta