Jak úspěšně vnadit

 S PRAVDOU VEN!

ANEB ÚSPĚŠNÉ STRATEGIE VNADĚNÍ

V říjnu se dny znatelně zkracují a klesají teploty. Kapři si začínají dělat rezervy na zimu a pořádně si ještě napěchují břicha. Současně ubývá přirozené potravy. Nyní můžeme s krmením klidně trochu přidat. Jak při rybaření samotném, tak při předkrmení. Je ovšem potřeba zohlednit mnoho faktorů, které určí taktiku správného zakrmení.

Zakrmování a především předkrmování lovných míst, tedy krmení několik dní před rybařením samotným, má při lovu kaprů velký vliv na úspěch. Není však krmení jako krmení a je to všechno jiné než někde a někam naházet návnadu do vody.

Existuje mnoho taktik. Ty sahají od kompaktního zakrmení kolem nástrahy pod háčkem až po rozdělení návnad po celé vodě. Podle situace má každá strategie své opodstatnění. Paušálně se ale nedá říci, že nějaká z těchto metod je lepší. Rozhodujícím faktorem je, zda na dané vodě chci lovit jednou nebo dvakrát, či pravidelně po delší dobu. Pro obě situace mám oblíbenou taktiku, kterou následně osvětlím.

Důvod pro předkrmování

         Při předkrmování lovného místa jde o to, kapry na něco „naučit“. Existují dva druhy návyků: na místo a na návnadu.

         Při návyku na místo krmíme neustále ve stejné pasáži. Ryby se naučí vnímat, že je tam často něco k žrádlu, a pravidelně kolem takového úseku proplouvají. Dá se říci, že kapry nemusíme hledat, najdou si nás sami. Při návyku na místo můžeme ryze teoreticky měnit i krmení. To bych vám ale raději rozmluvil. Kapři sice místo znají, k novému krmení ale přistupují nejprve s jistou dávkou skepse.

Úspěšnější je vždy používat stejnou návnadu. Do úvahy ještě připadá mix dvou, například boilie s kukuřicí. Zde pak vstupuje do hry faktor návyku na návnadu. Boilie ani partikly nejsou součástí přirozeného spektra potravy. Na málo prochytávaných nebo neprochytávaných vodách musí ryby naše návnady nejprve poznat a akceptovat je za potravu.

Dnes už sotva najdeme lokalitu, kde by kapři neznali žádné krmení. Z této skutečnosti se ale často vyvozují chybné závěry: „Zde není potřeba předkrmovat, kapři boilie znají.“ Předkrmování má však ještě jeden zcela jiný úkol než ukázat, že naše krmení je poživatelné. Dodává rybám důvěru! Pro mne je to „onen“ důvod, proč lovná místa předkrmuji.

Jakmile udělali kapři špatnou zkušenost, budou se k naší nabídce chovat s patřičnou obezřetností. Půjdou jen velmi těžko ulovit. Čím více a pravidelněji naše návnady žerou, tím více důvěry získávají. V ideálním případě budou naše krmení považovat za přirozenou potravu. Když se kapři na naše nástrahy bezstarostně vrhnou jako na pole patentek, vystoupá počet záběrů na samotný vrchol. Z tohoto důvodu je návyk na návnadu, respektive důvěra v naše nástrahy důležitější než návyk na jisté místo, zvláště na silně prochytávaných vodách.

Platí základní pravidlo: čím více návnad kapr pozřel, tím větší má důvěru. Bohužel ve skutečnosti není tak jednoduché postarat se o to, aby kapři pravidelně žrali naše návnady.

Nevýhody krmného místa

         Dejme si modelový příklad ohledně krmného místa: zakrmíme kilogram boilie na nějaké kompaktní místo, například plochu 10 x 5 metrů. Díky kuličkám ležícím hustě vedle sebe se kaprovi nabízí možnost sežrat mnoho návnad. Je to vlastně velmi jednoduché. Přičemž platí, že čím více ryb se na našem místě nachází, tím méně zbude na každou jednotlivou. Musíme tedy zvýšit množství. Namísto jednoho kila zakrmíme dvěma. To, co dokáže 10kilogramový kapr spořádat, se často podceňuje. Pokud pět ryb takové velikosti narazí na dva kilogramy boilie, je krmení rychle fuč. Další den zakrmíme znovu. Najde-li nyní naši nabídku dříve jiné hejno, nezůstane na ryby z předchozího dne nic. Napotřetí sežere krmení možná skupinka „násaďáků“.

         V této situaci v podstatě žádná ryba nemá možnost se z námi předložené nabídky pořádně a pravidelně nažrat. Nemůže být ani řeč o návyku na návnadu, natož na místo. Z tohoto důvodu mnoho kaprařů tvrdí, že předkrmování nic nepřináší. V takovém případě je to pravda.

         Naši taktiku musíme přizpůsobit například zvýšením krmné dávky. To ale velmi rychle leze do peněz. Alternativně můžeme předkrmovat po delší časový úsek, aby hejno z prvního dne mohlo naši návnadu pravidelně přijímat. Pokud si ale chceme vyrazit jednou nebo dvakrát, je vícetýdenní krmná kampaň v absolutním nepoměru.

         Jako kompromis můžeme krmení rozprostřít na větší ploše tak, aby hejno ihned vše nezpracovalo a zbylo něco i na jiné. Jelikož toho zde každá jednotlivá ryba sežere méně, musíme krmit trochu déle, abychom si vybudovali stejnou důvěru. Obecně platí: čím je doba předkrmování kratší a místo kompaktnější, tím více krmení musíme použít.

Krátce a silně

         Mou preferovanou předkrmovací taktikou pro pár vycházek je metoda: krátce a silně. Najdu si slibné místo k rybolovu a připravím dostatečné množství krmení na tři po sobě jdoucí dny. Při silné populaci kaprů na revíru to může být klidně i 5 kg návnady za den. Pak vsadím z nákladových důvodů na směs partiklů a boilie. Čtvrtý den začínám lovit, a to jeden až dva dny.

         Rozhodující pro úspěch těchto krátkých akcí je správné množství krmiva, které vyžaduje dobrou znalost místní vody. Při malém množství efekt vyšumí doztracena jako u výše uvedeného příkladu. Použijeme-li krmení příliš mnoho, zůstane ho moc ležet na dně a v den naší vycházky je minimální šance, že si nasycení kapři vyberou naši nástrahu pod háčkem.

         Kromě velkého množství krmení má pevné místo pro rybolov další nevýhody. Ne za každého počasí bude daný úsek stejně dobrý. Pokud aktuálně nevyhovují teploty a množství kyslíku ve vodě, neudržíme kapry na místě ani tím nejlahodnějším boilie. Zvláště ve vodách s velkým množstvím přirozené potravy.

         Budeme-li na místě lovit delší dobu, spojí si s ním kapři velmi rychle nebezpečí, jestliže budou kolegové z jejich hejna pravidelně končit na háčku.

         Největší nevýhodou je ale rybářský tlak. Předkrmovat si místo několik dní nebo týdnů dopředu bez toho, že by na něm nikdo jiný lovil, je na mnoha revírech takřka nemožné. Z tohoto důvodu mnozí rybáři předkrmování vyřadili z repertoáru.

Všude a nikde

         Předkrmování se v mém případě nikdy netýká jednoho pevného místa. Ve většině případů rozděluji své nástrahy do delších úseků, celých zátok nebo na malých jezerech po celé vodě. Přitom se takto nutně nemusí zvedat množství používané návnady. Mým cílem je se stejným množstvím zaujmout více kaprů. V praxi to znamená, že například na kanálu rozkrmím 2 kg boilie na 1 km. Každých pár metrů hodím do vody 2–3 kuličky.

         Malá jezírka obcházím s kyblíkem s krmením. Všechna markantní, zajímavá místa prohodím pár kuličkami boilie. Například s 3 kg boilie to na známém pětihektarovém jezeře provedu následovně: dvě plné hrsti přijdou na hranu vodních rostlin u parkoviště, ke každému z pěti leknínů, k mírné prohlubni u vtoku a k malému výběžku. Pět plných dlaní rozdělím kompletně na hektar mělčiny a před 50metrový pás rákosí. Jedna plná dlaň, to je cca 90 g boilie, což dělá celkem 2 340 gramů. Zbylých 660 g zakrmím k závětrnému břehu. To může být dnes břeh západní a pozítří zase severní.

         Krmím prakticky všude, ale nikde příliš mnoho. Proto také tuto taktiku vnadění nazývám „všude a nikde“.

         To, že uvedená taktika nesleduje žádné pevné místo, je velmi výhodné. Jakmile po dvou týdnech krmení začnu rybařit, přijímají kapři mé nástrahy s důvěrou i na jiných místech. Prakticky všude narazí na pár kuliček boilie. To také více odpovídá přirozené stravě. Částečně se mi podaří dosáhnout toho, že kompletní populace kaprů žere mé nástrahy stejně jako přirozenou potravu a já potom mohu u vody prožít skutečně nevídané okamžiky.

         Podstatné také je, aby se člověk s návnadami kompletně odlišil od ostatních rybářů. U boilie to jde změnou velikosti nástrah nebo tvarem či nějakou zcela netradiční příchutí.

         Další výhodou chybějícího místa zakrmení je i to, že mohu daleko déle profitovat z důvěry v nástrahy. Na pevném krmném místě jsou kapři po každé další vycházce méně důvěřiví. Spojují si totiž daný úsek s nebezpečím. Navíc nemusím žít ve strachu, že mé místo bude obsazené, protože de facto žádné nemám. A je jedno, kde kapry najdu, protože vím, že budou mít v mé nástrahy pod háčkem důvěru.

Správné množství

         V odstavci „Krátce a silně“ jsem již popsal, jak důležité je pro tuto taktiku správné množství krmení. Při dlouhodobé strategii „všude a nikde“ bývá případné překrmení daleko těžší, protože nikde příliš krmení neleží. Také nebezpečí, že budeme krmit příliš málo, je minimální. Zde máme na své straně čas, při menším množství to potrvá jen trochu déle, než začneme dobře lovit. Nějaké množství to ale být musí: 500 gramů rozdělených na deseti hektarech nepřinese ani po týdnech snahy vůbec nic.

         Pro všechny taktiky vnadění platí: nejlepším předpokladem pro správný odhad množství je povědomí o kapří populaci na dané lokalitě. Roční doba hraje samozřejmě rozhodující roli. Na podzim to může být klidně víc, zatímco brzy na jaře se cení střídmost a šetrnost. Schválně uvádím roční doby, protože ryby se při teplotě vody 10 °C chovají jinak na jaře než při stejné teplotě na podzim. Zakrmují také jiní rybáři? Pak roste nebezpečí překrmení.

         Je vaše krmení sežráno kapry, nebo se o to postarají velká hejna bílých ryb a vodních ptáků? Místo zvyšování množství pomůže přejít na selektivnější návnadu, tedy na velká tvrdá boilie a tygří ořechy. V případě nebezpečí aktivních vodních ptáků zakrmuji se soumrakem, pak zůstane krmení pro kapry ležet na místě minimálně až do rána.

         Taktika správného zakrmování patří k nejdůležitějším prostředkům, který následně ovlivňuje úspěch při lovu. Tvrzení „předkrmování nic nepřináší“ je jedním z největších omylů současného moderního lovu kaprů. Jsem si tím zcela jist: předkrmení je přínosné, pokud to děláme správně.       

         TIP:   Ověřilo se mi krmit dva týdny každé dva dny. Na dvě nebo tři vycházky to samozřejmě pozbývá na smyslu, proto tuto taktiku favorizuji, když se týdny nebo měsíce koncentruji na nějakou konkrétní vodu. Během celé doby udržuji onen dvoudenní rytmus. Pokud s tím začnete nyní na podzim, můžete pak na takovém revíru úspěšně rybařit až do zimy, protože kapři budou vašim nástrahám věřit. Etablovat návnadu ve studené vodě je daleko těžší, protože kapři daleko méně žerou a jezdí.

• Text / Bernd Brink
• Foto / autor
• Překlad / Radek Diviš